Minulý týden byl na hraní malinko chudší, protože jsme zjistili, že náše domovská herní hospoda Jihoměstský pivovar je zavřená z důvodu rekonstrukce a už jsme nesehnali žádnou alternativu, takže odpadla herní středa.

Ale nevadí, kompenzovalo to domluvené páteční hraní Arkham Horror: The Card Game, kde jsme se spolu s Lacem a Ivem na minimálně třetí pokus rozhodli konečně dohrát aspoň první kampaň The Night of the Zealot.

Arkham Horror: The Card Game

Arkham Horror: The Card Game je karetní hra od společnosti Fantasy Flight Games  pro jednoho až čtyři hráče. Jedná se o LCG (Living Card Game) hru, ve které vycházejí stále nové karty, ale narozdíl od sběratelskách karetních her si v kupujete vždy jen jeden nový balíček, ve kterém jsou všechny nové karty. Arkham Horror je další hra na motivy díla H. P. Lovecrafta a s dalšími hrami od FFG sdílí Mythos Universum. V této hře stejně jako v ostatních FFG Mythos hrách hráči hrají za vyšetřovatele a pátrají po prastarém tajemném zlu, které se snaží ovládnout či přímo zničit náš svět. Každý hráč má svůj balíček a ve spolupráci s ostatními se snaží splnit vítězné podmínky scénáře, který hrají. Scénáře jsou pak součástí kampaní a je možno s jednou postavou hrát celou kampaň nebo i více kampaní.

V následujících odstavcích je popis jednotlivých scénářů, pokud jste hru nehráli a máte to v plánu, pak doporučuji popis přeskočit, abyste nebyli připraveni o překvapení, které hra nabízí.

[read more=”Zobraz_více.” less=”Zobraz_méně”]Tentokrát se vstříc boji s prastarým zlem vydala trojice ve složení trumpetista Jim Culver, bývalý voják Mark Harrigan a novinář, kterému se smůla lepí na paty úplně nehorázně, Rex Murphy. I přes různá klopýtání, kdy náš hrdiný ex-voják celou dobu brečel, že nemá zbraň a tudíž nic nedělal se nám podařilo první scénář „The Gathering“ vyhrát a dokonce jsme získali maximální počet bodů zkušenosti.

První scénář je de facto úvod do celé hry, takže není těžký. V zásadě jde o to, dostat se z vašeho domu, který se vám před očima proměňuje v doupě ghúlů. Ve finále můžete buď utéct a nebo porazit ghúla kněze nebo případně umřít :). Nám se podařilo posbírat všechny stopy, zabít všechny ghúly s bonusovými zkušenostmi a nakonec i samotného kněze. Jak sem psal výše, jediným zádrhelem byl fakt, že voják neměl zbraň a trumpetista, který je zároveň neregistrovaný magik neměl žádné útočné kouzlo, ale i tak se nám protivníky podařilo umlátit čepicema.

Do druhého scénáře „The Midnight Masks“ jsme se pustili patřičně nažhavení, na konci prvního scénáře jsme zjistili, že houfy ghúlů zaplavující město jsou důsledkem snahy tajemného kultu, který chystá nějaký zásadní rituál. Ve scénáři je potřeba pátrat ve městě po členech kultu a vyslechnout je. Vyšetřovatele tlačí čas, protože záhy zjistí, že rituál se odehraje téže noci, ale neví kde a potřebují zjistit co nejvíce informací do půlnoci. Hra nezačala úplně dobře, kdy nám díky dávce extra doom tokenů a kultistovi zalezlém mimo náš dosah rychle postoupil balíček agendy, který slouží jako indikátor negativního vývoje v rámci hry a tím jsme přišli o pár kol hry. I přes tento handicap jsme nakonec pochytali a vyslechli solidní čtyři kultisty, vybrali jsme stopy ze dvou lokací s bonusovými XP a ukončili hru než udeřila půlnoc.

Se získanými vědomostmi jsme se vypravili do Akrhamských lesů přerušit příšerný rituál a rozehráli scénár „The Devourer Below“. Na tomto scénáři jsme již několikrát pohořeli. Respektive jednou jsme hru dokončili, ale se závěrem jsme nebyli spokojení, vzhledem k nutnosti obětovat spolubojovnici jsme to brali jako prohru a teď přišel čas odplaty. Každopádně alespoň už jsme věděli do čeho jdeme. V posledním scénáři jsou vyšetřovatelé svědky pokusu kultistů, kteří v lesích zahájí rituál vyvolání démona Umordhotha. Vyšetřovatelé musí vypátrat kde se rituál odehrává a pak se mohou pokusit rituál zastavit předtím, než je démon vyvolán nebo pokud se jim to nepovede, se musí s démonem vypořádat. Pak je zde obligátní možnost zemřít nebo utéct a zemřít. Případně pak ještě mohou mít jiné možnosti, viz. závěr naší předchozí hry.

My jsme se z počátku rozhodli rituál přerušit, protože naše zkušenosti s démonem nebyly nejlepší, byť jednou už chyběl jen kousek a mohli jsme slavit vítězství, ale token s chapadlem, což je automatický neúspěch, vytažený z Chaos bagu v rozhodující chvíli nám jasně sdělil, kdo měl rozhodující slovo. Ve snaze najít místo rituálu se vyšetřovatelé rozeběhli po Arkhamských lesích a poměrně záhy jsme objevili místo rituálu, ale pak nás hra začala nepříjemně masírovat a zdržovat a bylo jasné, že rituál přerušit nestihneme. Takže jsme se začali připravovat na závěrečný souboj a také na souboji předcházející event, kde každý musí udělat test a pokud neuspěje musí si líznout náhodnou basic weakness, kterou hned zahraje a pak si jí nechá v balíčku. Weakness jsme přežili jakž takž ve zdraví a ve chvíli kdy se objevil Umordhoth jsme se na něj vrhli vybaveni kouzli, pistolemi, Jim si kromě trumpety přivedl i psa, Mark kromě vzpomínek na svou mrtvou přítelkyni přivedl i spojence bratra Xaviera a svojí oblíbenou mačetu. Rex radši vyčkal v záloze schovaný na pěšině vedoucí k mítině, kde se démon prodral ze své dimenze do našeho světa. Abych to neprodlužoval, souboj to byl krátký, ale urputný, Jim oprášil své magické schopnosti a démonovi se to nelíbilo ani trochu, Mark přispěl svojí porcí poctivé rezničiny a démon zjistil, že ikdyž je z jiné dimenze, stejně mu kus železa zapíchnutej v pajšlu nedělá dobře, dokonce i pes si kousnul, byť to bylo poslední co udělal. Démon v křeči ukončil pozemskou pouť bratra Xaviera, kterýž mu to vrátil a taky poslal k zemi Marka, ale to bylo poslední co udělal, ze zálohy přispěchal Rex, který celou dobu přemýšlel nad nejlepším plánem jak démona zabít až ho vymyslel a dorazil ho. Zabití démona ovšem zanechalo šrámy jak na těle tak na duši každého vyšetřovatele, Mark byl navíc ještě zraněnej od Umordhotha a všem nám přibyla do balíčku jedna weakness karta.

[/read]

Po třech vítězných scénářích se nám tedy na několikátý pokus podařilo kampaň ze základní sady úspěšně pokořit. Celá herní seance zabrala zhruba šest až sedm hodin, přičemž část času se mnou byli na návštěvě děti, což trochu zpomalovalo hraní. I přesto, že jsme hráli první kampaň již poněkolikáte, stále to byla výborná zábava, hra nedává nic zadarmo, několikrát visel osud celé skupiny doslova na vlásku. Všichni vyšetřovatelé jsou po dokončení základní kampaně sice o dost zkušenější, ale také si nesou dál své šrámy, duševní traumata a slabosti. Ale to jen posiluje naše odhodlání postavit se prastarému zlu všude kde ho potkáme nehledě na formu kteou na sebe vezme. Ale než se tak stane, je čas na krátkou, velmi zaslouženou, dovolenou v Dunwichi.

 

Pulsar 2849

V neděli jsme se pak k večeru sešli v rámci našeho Čtyřpohárového týmu na zahrání jedno z letošních her a to konkrétně Pulsaru 2849. Pokud nevíte co je to Čtyřpohár, tak je to turnaj v deskovách hrách konaný v Praze na podzim v rámci Deskohraní, kde čtyřčlenné týmy v průběhu dne odehrají čtyři různé hry, hry jsou známé dopředu. Nejlepší čtyři týmy se pak kvalifikují na Masters turnaj konaný v Essenu v rámci veletrhu Spiel. Naše ambice jsou skromnějši, chceme si dobře zahrát a hlavně se dobře bavit.

Pulsar 2849 je hra od českého autora Vladimíra Suchého a od českého vydavatele Czech Game Editions, který ale nevydává lokalizované hry a tak se vydání české verze ujala tradičně firma MINDOK.

Pulsar je euro hra z prostředí vesmíru, která používá systém výběru a použití kostek. Kostky se používají ke spouštění akcí a různé akce vyžadují různé hodnoty kostek. Hru jsme nehráli pravidlově správně jak se výsledně ukázalo, takže zatím nebudu popisovat dojmy. Co mohu říct je, že hra mi příjde poměrně dost abstraktní a téma objevování vesmíru z ní moc necítím. Každopádně hru budeme v rámci tréningu na Čtyřpohár, takže dojmy a možná recenze jistě příjdou.

Tenhle týden mám v plánu zahrání sólo partie Caverny, v pátek budeme hrát Pandemic Legacy a i víkend vypadá nadějně. Takže příští týden bude o čem psát.